Představení · Bratrstvo

Představení

Čus, jmenuju se Tonny je mi 17 let jsem z Prahy stujudu gastronomickou školu

Self-improvement jsem objevil čirou náhodou cca něco před 2 rokama, když mi na YouTube domovské stránce vyskočilo video od Hamzy "HOW TO FIX YOUR LIFE: full self improvement guide". Ve videu Hamza doporučil, přečíst knihu "How to Win Friends and Influence People", což jsem udělal. V tu chvíli jsem se začal obecně o seberozvoj zajímát. Předtím jediný co jsem dělal a znal bylo looksmaxxing, snažit se zlepšit můj vzhled. Také mě velice chytli knihy o seberozvoji, přečetl jsem:

How to Win Friends and Influence People

12 Rules for Life

48 Laws of Power

The Dictionary of Body Language

Momentálně se snažím studovat knihu "The Way of the Superior Man". A právě jsem začal s kurzem "self-improvement protocol" v adonis gangu ale tam jsem stále na začátku (druhá strana) takže nevím co mě tam čeká.

Před čtyřmi měsíci jsem začal chodit do posilovny. V progressu se mi daří dobře, nabral jsem z 63kg na 71kg. Posilovna je pro mě první věc kterou jsem začal dělat opravdu protože chci, naplňuje mě to, baví mě, cítím se při tom sám sebou.

Ve škole to pro mě za moc nestojí, jsem rád za čtyřky, ve třídě se bavím s pár lidmi ale za kamarády je nepovažuji, protože mimo školu čas spolu netravíme. Zbytek třídy mě mají za debila. Učitelé si myslí, že fetuju, protože jsem věčně mimo. O školu moc zájem nemám většinou mám problém naspat dostatek hodin při nejlepším 7 hodin není výjimkou že někdy i tak málo jak 3 hodiny. S dlouhým vyučováním, tréninky a jídelníčkem prostě za den nestíhám. Škola a spánek tohle schytávájí nejvíce, do 8 třídy základní školy jsem mýval vyznamenání, ale pak se mi to učení znechutilo momentálně na učení a na školu dost kašlu, chodím tam už jenom s odporem a donucení společnosti, jediný o co mi jde, je prolést k maturitě.

Můj vztah s mámou na tom není taky nejlépe. Na věci máme dost odlišné názory, dost často se hádame. Moji výchovu už prakticky ukončila říká "nebudu ti furt lézt za prdelí, za chvíli ti bude 18 a budeš si stejně dělat co chceš", jedna z mála věcí, který ji zajímají jsou moje znamky. Tátu jsem nikdy pořádně neměl, viděl jsem ho jenom párkrát za život. Jako tátu jsem bral svého dědu, který se o mě staral hezky, ale v roce 2019 zemřel, doma se cítím hodně osaměle.

Mám jednoho dobrého kamaráda, který je na vyšší úrovni než lidi že třídy (to je jeden z důvodů proč o kontakt s ostatními ve třídě nemam zájem, jelikož většina naplňuje clastaní, kouření, drogy a příležitosní seznamování) chodíme na stejnou školu, a taky spolu do posilovny. Je jediný komu se dokážu svěřit a pochopí mě, ví co to je self-improvement takže i o tom se s ním můžu pobavit. Pak mám ještě holku, ale upřímně nevím jestli vztah s ní za to stojí. Není moc velký fanoušek posilovny, takže mi to spíše vymlouvá. Má úzkosti a psychický problémy, trauma z dětství, je na práščích a tento měsíc se má jít léčit na 6 týdnu do psychiatrické léčebny. To že oba máme anxious attachment style tomu taky moc nepomáhá. Na začátku to bylo pěkný, byly jsme do sebe hodně zamilovaný. Ale teď mám pocit že tomu vztahu chybí hloubka a význam, jsem v něm často úskostný, nejistý a necítím se na plno milovaný a chtěný. Mám pocit, že ztratil polaritu, dávám do něho více než ona. Vlastně asi jediný důvod proč s ní stále jsem protože se mi vzhledově hodně líbí a potřebuju hrozně moc fyzického kontaktnu a lidský teplo (mazlení, společné spaní atd.), za dětství jsem ho moc nedostal a hrozně mi chybí, a sex je s ní hodně dobrý, i když ho nějak extra často nemáme, je to jeden z mála okamžiku, kdy se od ní cítím plně milovaný a chtěný. Jako velký plus beru že předemnou byla panna.Čím starší jsem tak tím víc mě dostává realita, že mě vlastně nemít otce je mi hrozně líto a jak jsem v životě ztracen, když nemám žádného maskuliního zástupce

No, a na nějakou gastro kariéru to taky úplně nevidím, v životě jsem celkově hodně ztracený, a nevím co dělat, nezapadám moc do kolektivu, nepřipadá mi že, bych byl, milovaný a chtěný. Tohle všechno mi poslední dobou hodně drtí psychické zdraví. Ale na druhou stranu si říkám jestli nejsem jenom nevděčný, protože, když to vezmu z druhé strany tak, mám kde bydlet, mám vodu, jídlo, holku a aspoň mámu. Jak už jsem říkal v životě jsem extrémně ztracený, a vůbec nevím co mám dělat.

Cíle:

Dostat se na 100kg při nízkém procentu tuku

Prolést školou

Věci který bych chtěl zlepšil:

Sociální schopnosti potkat více lidí na cestě self-improvementu

Vylepšit vztahy, převážně romantický nebo najít lépe kompatibilní osobu

Optimalizace testosteronu

Psychické zdraví

Najít směr/ misi v životě a něco co mě bude bavit, čím si taky budu moc vydělávat

Jak být více maskuliní

Zbavit se závislosti na masturbaci

4 comments